Strojařina se u nás vyučuje na středních a vysokých školách a na počátku 80. let v souvislosti s nástupem rozvíjející se technologie numericky řízených obráběcích strojů (CNC) začali přecházet strojní inženýři do nové typologie výroby.
V současné době CNC systémy již téměř plně nahradily ruční tovární výrobu součástek. S klasickými soustruhy, frézkami, hoblovkami a bruskami se můžete setkat v malých dílnách kusové výroby, nebo u nadšenců muzejních kusů stařičkých obráběcích strojů. Řada vyřazených mechanismů také skončila v dílnách středních škol, kde stále slouží k odborné výuce budoucích absolventů.
Oboroví specialisté číslicově řízených obráběcích strojů jsou velmi žádaní
Zkratka CNC pochází z angličtiny a znamená doslova „Computer Numerical Controlled“. Volně přeloženo – „stroje, které jsou řízeny číslicově pomocí počítače“. Předchůdci dnešních CNC strojů byly NC mechanismy, které pracovaly již v 50. letech 20. století, na ně pak navázaly již zmiňované číslicově řízené systémy a jednou z prvních firem, která uvedla na trh vertikální obráběcí centra, byla japonská společnost Fanuc.
CNC stroje se rozdělují do dvou základních kategorií podle toho, k čemu jsou určeny, a co všechno zvládnou. Do první skupiny řadíme jednoúčelové mechanismy pouze pro jeden druh výrobní operace, do té druhé spadají víceúčelové stroje, které nazýváme CNC soustruhy a CNC obráběcí centra.
Současným trendem je pětiosé obrábění
Obráběcí centra se rozdělují podle osy pracovního vřetene na horizontální a vertikální. Zároveň je dělíme podle počtu pracovních os, které jsou řídícím procesem ovládány současně. Nejjednodušší mechanismy jsou jedno a dvouosé, např. pro vrtání hlavní zbraní. Poměrně rozšířené jsou i tří a čtyřosé stroje, současným trendem je však pětiosé obrábění. Takto se produkují již velmi složité tvary obrobků, např. lopatky parních a vodních turbín.
CNC obrábění nachází využití u zpracování různorodých materiálů, většinou kovů a dřeva. Kromě různých druhů tvrdého dřeva, kde se setkáváme i s těmi nejsložitějšími tvary dětských stavebnic, spojovacích komponentů nábytku a dalších součástek, se z kovových materiálů opracovává ocel, slitiny hliníku a mědi, slitiny cínu a olova.