Pokud bychom se zeptali, kterého českého loupežníka považujete za toho nejslavnějšího, asi bychom dostali mnoho různých odpovědí. Pro někoho je to Babinský, pro jiného Grázl.
§ Oba mají ale jedno společné – vstoupili do české historie.
§ Dodnes se o nich vyprávějí příběhy a dodnes se o nich zpívají písně.
Narodili se oba přibližně ve stejnou dobu, na konci osmnáctého století. Jen Václav Babinský měl o trochu více štěstí. Dožil se mnohem vyššího věku nežli Jan Jiří Grázl.
– Václav Babinský byl rozhodně zajímavou postavou naší historie.
– I když to byla historie ne právě čistá.
Podle pověstí, které o něm začaly kolovat ještě za jeho života, to byl člověk vlastně skoro nevinný, který se do křížku s právem dostal jen pro svou čistou lásku k jisté dívce. To je velký omyl. Skoro všechny příběhy, které se o něm vyprávěly, byly smyšlené romantickými autory. A sám Babinský je využíval k tomu, aby se šířila jeho sláva.
Babinský byl skutečně lotr
Ve skutečnosti nebyl žádnou obětí, ale pěkně mazaným lupičem. Spolu se svými kumpány vykrádal mlýny, statky a přepadával obchodníky na cestách.
§ Když na něho dopadne ruka zákona, svede vše právě na své společníky.
§ Nakonec neujde vězení ani on, ale podaří se mu uprchnout.
§ Ale pak ho přeci jen chytí a v jeho osmatřiceti letech odsoudí do vězení v brněnském Špilberku.
– Toto vězení je známé tím, že jen málokdo v něm dokáže přežít i jen několik let.
– Babinský má natolik silný organismus, že své věznění přežije.
Když se dostane na svobodu, je z něho vyřízený muž.Vystrašeného chudáka se ujmou sestry z řádu Boromejek v pražských Řepích. Tady pracuje jako zahradník a ve volných chvílích plete košíky.
§ A co mu na konci jeho života ztrpčovalo život?
– To, že mu nějací zloději kradli jahody a růže.
Přes své pohnuté osudy se Václav Babinský dožil třiaosmdesáti let.